KERAMIKA SATYA

 Kafáček na cestu Peníze jsou jako hlasovací lístky. Dáváme svůj hlas tomu, od koho nakupujeme.     Tomu říkáme: „Souhlasím s tím co děláš, chci abys v tom pokračoval, je to pro mě dobré.“  Ráda nakupuju od lidí, které znám nebo od lidí, o kterých mám důvod si myslet, že dělají věci jak nejlíp umí. A dávají do své práce srdce.  To se projeví na jejich náladě a na náladě jejich rodiny, a na náladě lidí, kteří jsou v okolí jeho rodiny a potom ještě na náladách lidí, kteří jsou v blízkosti lidí, kteří byli v blízkosti lidí, co byly v blízkosti lidí z rodiny toho člověka od kterýho jsem nakoupila… a Svět je hnedle o kousek lepší místo:-) Je to snadné, ne? Věci nemusí být moc složité:-) Já pracuju rukama. Dělám to jak nejlíp umím, baví mě to, přináší mi to radost. A můj muž je díky tomu taky víc v pohodě, než kdybych byla permanentně naštvaná, že dělám, co mě nebaví. A jeho klienti se tedy také můžou napít z pohody, kterou prožíváme… atd., atd.

Připravila jsem pro vás návod na keramické krmítko . Kromě jiného je to i další nápad na využití sádrových kopyt, o kterých jsem psala už dřív. Krmítko se skládá ze dvou, různě velkých misek, jednoho válce a víčka.  Je to  video návod  a budu v něm vyrábět  krmítko pro ptáky , které v létě může sloužit jako pítko. ( pozn.: V praxi se mi nápad s pítkem vlastně neosvědčil. Teď dělám krmítka tak, že do spodní misky naopak udělám malou dírku, aby v něm voda nezůstávala. Do krmítka totiž bokem přeci jen trochu prší, a tak tam potom semínka stojí ve vodě. Dalo by se to vyřešit ještě větším přesahem střechy.) Ve videu jsou titulky, tak se tady nebudu o technice víc rozepisovat. Jen pár slov ke krmítku : Krmítko má uvnitř zásobník na semínka, který se plní shora. Tento typ krmítka mám vyzkoušený. Je to paráda:-) Stačí dosypávat jen jednou za čas, do semínek neprší a navíc krásně vypadá. Já mám to svoje postavené na okně, abych mohla pozorovat sýkorky pěkně zblízka.  Krmítk

Jak jsem slíbila, tady je pokračování návodu na výrobu misek bez hrnčířského kruhu .  Minule jsem vám nabídla návod na sádrová kopyta , dnes vám ukážu, jak je použít. Máte už svá sádrová kopyta dokonale vyschlá? Jakže to poznáte? Sádra na omak jakoby hřeje, nestudí.  Tak tedy k věci: Použila jsem: hlínu (400 - 500 g na jednu misku) plátno na válení hlíny váleček vodicí lišty 4 a 8 mm váhu (dobrá pokud chcete mít stejně velké výrobky) strunu odřezek plastové trubky, průměr 17 cm nebo papírovou šablonu kruhu dřevěné polínko houbičku razítka sádrová kopyta malířský kroužek, točnu. Na pracovní desku jsem si položila plátno , abych mohla po vyválení plát hlíny snadno zvednout. Během válení je dobré plát občas otočit, válet z obou stran. Navážila jsem si 400 g hlíny (na nejmenší misku) a hroudu jsem nejprve jemně rozmáčkla abych si ušetřila práci s válečkem. Položila jsem vedle placky vodicí lišty , aby byl budoucí plát stejnoměrně silný a opatrně

Mám moc ráda modelovanou keramiku. Je v ní vždycky život a otisk tvůrce . Tím nechci říct, že v točené keramice není, ale na modelované misce je zkrátka otisk lidské ruky patrnější. Já na kruhu točit umím, nejsem rozhodně začátečník a přesto se modelovaným nádobám stále vracím.  Dnes pro vás mám návod na velice jednoduché sádrové formy -    "sádrová kopyta" , ty pomohou i začátečníkům, aby pak jejich nádoby byly podobně velké.  Jak si pomocí těchto kopyt vyrobit misky najdete ZDE Tip: Pokud se vám nechce kopyta vyrábět, prodává je například firma Propec v Úvalech.  Budete potřebovat: sádru - 3 kg (cca 50 Kč) vodu - 1,7 l kbelík na rozmíchání sádry (ideálně gumový) různě velké plastové misky rozpuštěné mýdlo s jelenem (nastrouhané a s trochou vody na plotně rozpuštěné) štětec na natírání separačního roztoku (mýdla) brusnou mřížku (lepší než smirkový papír, protože se při práci s mokrou sádrou nezanáší) houbičku gumovou stěrku Připravte si