Jak vznikl "Kafáček na cestu"
Kafáček na cestu Peníze jsou jako hlasovací lístky. Dáváme svůj hlas tomu, od koho nakupujeme. Tomu říkáme: „Souhlasím s tím co děláš, chci abys v tom pokračoval, je to pro mě dobré.“ Ráda nakupuju od lidí, které znám nebo od lidí, o kterých mám důvod si myslet, že dělají věci jak nejlíp umí. A dávají do své práce srdce. To se projeví na jejich náladě a na náladě jejich rodiny, a na náladě lidí, kteří jsou v okolí jeho rodiny a potom ještě na náladách lidí, kteří jsou v blízkosti lidí, kteří byli v blízkosti lidí, co byly v blízkosti lidí z rodiny toho člověka od kterýho jsem nakoupila… a Svět je hnedle o kousek lepší místo:-) Je to snadné, ne? Věci nemusí být moc složité:-) Já pracuju rukama. Dělám to jak nejlíp umím, baví mě to, přináší mi to radost. A můj muž je díky tomu taky víc v pohodě, než kdybych byla permanentně naštvaná, že dělám, co mě nebaví. A jeho klienti se tedy také můžou napít z pohody, kterou prožíváme… atd., atd.